Recenzie k hre Pépe

V poslednej dobe vyšlo k hre Pépe niekoľko zaujímavých recenzií. Tu nájdete tri z nich:

Vzkříšení slavné slepice – Ladislava Petišková (divadelní.net)

„Čistý poetický náboj dodává inscenaci rozkošná a šikovná holčička Juliana, devítiletá Serišova dcera. Vztah klauna a dítěte se v průběhu představení plynule rozvíjí od počáteční nedůvěry přes klaunovu snahu po seznámení až ke společnému smutku nad smrtí slepice Pépe, která byla doposud jeho jediným přítelem. V jejich jemné souhře rozvíjené v něžně akrobatických výstupech Juliana slepici imituje, aby klaunovi nahradila citovou ztrátu. Narůstající vztah a vzájemná důvěra se pak projeví zejména v sekvencích „pohádkové“ akrobatické hry. Právě v těchto originálně pojatých pasážích spočívá Serišův přínos a největší půvab inscenace.“

Pépe: Archeologie, rekonstrukce či hold mistrovi? – Hana Strejčková (Opera Plus)

„Hra metafor nechala vytrysknout obdiv k maličkostem, jakými byly například situace s lavorem a vodou na mytí, opracovávání a využití novinových zbytků, žonglování s ping pong míčkem, muzicírování s chobotem od plynové masky… Ostatně, co více kontrastuje s hrůzou děsivé přítomnosti než dětsky bezstarostná hra, porozumění dospělého s dítětem, péče o zvíře. Odzbrojující momenty přicházely s loupáním vajíčka, dělením se o krajíček chleba, pochováváním slepice, se schovávanou pod kabátem, s badmintonem…, všude tam, kde oba protagonisté tragikomického příběhu vystavili na odiv lidství v jeho nejobyčejnější podobě.“

Pépe funguje i po 50 letech, jeho poselství je ještě silnější – Jana Soukupová (MF Dnes)

„…všechno v Pépem postupně účinkuje tak silně a dobře jako kdysi v daleko útulnější Procházkově síni brněnského Domu umění, kde tenkrát sídlilo Divadlo na provázku. A co se aktuální situace nejen na východ od našich hranic týče, možná je poselství válkou ohrožovaného hravého „blbnutí“ dospělého muže s opuštěným křehkým děckem ještě silnější…“